Zjistím si, zda mě to opravdu vyléčí! Jak na to?

Svět je přesycený fake news, a to úplně ve všech úrovních lidského vědění - proto buďme moudřejší! Ale odhalit, co je pravda a co ne, je většinou velmi obtížné.
 
1) začněme zlehka - někde na internetu psali, že bylinka X léčí Y. 
 
Ač to zní absurdně, tak mnozí lidé už v této fázi klidně uvěří, aniž by jakkoliv ověřili zdroj takové informace. Minimálně polovina takových informací v dnešní době není pravdivá, pozor na to. 
 
2) Soused bylinku X užíval a už má po chřipce.
 
Zde se dostáváme k pozoruhodnému nedostatku mozku našeho živočišného druhu Homo sapiens. Lidský mozek je obrovský přírodní zázrak, ale má různé nedostatky.
Například mu není přirozené uvažovat exponenciálně, ale lineárně - evoluce nás naučila dovtípit se, že když onemocníme, tak si obtížněji obstaráme potravu, ale už nejsme běžně schopni pochopit, jak rychle se vlastně dokáže ve městě a na pracovišti šířit chřipka.
A dalším nedostatkem je zásadní neschopnost správně rozlišovat skutečné následky nějaké akce. Vědci se tuto schopnost učí mnoho let.
Soused sice bylinku X užíval a uzdravil se, jenže on by se na 99% uzdravil i bez ní, lidský imunitní systém je extrémně efektivní, a zda uzdravení bylinka X urychlila, se v případě souseda nikdy nedozvíme. Nedozvíme se to, protože není jak, jelikož jsme zároveň nesledovali druhého souseda klona, se stejnou nemocí, se stejným imunitním systémem, ve stejném bytě, ve stejném městě, ovzduší, duševním rozpoložení, chování a okolnostech, nepopíjejícího bylinku X. Když se nad tím důkladně zamyslíte, časem dospějete k závěru, že tímto způsobem opravdu nikdy nemůžete posoudit, zda daný přírodní lék funguje, nebo nefunguje. 
 
 
3) Bylinka X se odnepaměti používá v tradičních medicínách - Ayurvédě, TCM atd - proto funguje.
 
Můžete se odkazovat na tradiční medicíny, které používají bylinku X řadu staletí. Určitě máte šanci, že se tím přiblížíte pravdě, jenže tradiční medicíny se velmi často mýlí.
Jen namátkou: některé tradiční medicíny pochází například z dob, kdy lidé sladili olovem a rozkládali si tak mozek (starověcí Římané). Tradiční čínská medicína, obří business s mnohdy špinavými léky, kupříkladu předepisuje přípravky obsahující kyselinu aristolochovou, která jednoznačně přispívá ke vzniku rakoviny močových cest. Indická Ayurvéda, také obří business, zase je člověku schopna podat stříbro, čímž mu vymlátí střevní mikrofloru. Nic proti tradičním medicínám jako celku, zejména Ayurvéda mnohdy má cenné rady, ale musíme k nim přistupovat s kritickým odstupem.
 
4a) Někde psali, že bylinka X funguje, a je to vědecky prokázano, odkazovali tam na vědecký článek.
4b) Vědci ukázali, že bylinka X nefunguje. Ale přece víme, jak je to s vědci - oni taky kdysi říkali, že DDT neškodí.
4c) Vědci ukázali, že bylinka X nefunguje. To si někdo jen zaplatil ten výzkum.
 
Toto je velký problém. Není totiž vědecký článek jako vědecký článek. Svět vědy sice není dokonalý, ale má velmi efektivní pojistky, které umožňují rozpoznat, co spíše je a co spíše není kvalitní studie. Vědecké články, aby se vůbec daly zvažovat jako možná objektivní studie, musí být publikované, tj. vydané v nějakém vědeckém časopise. To ale nejsou časopisy, jak je známe. Jsou méně kvalitní vědecké časopisy a prestižní vědecké časopisy. 
Prestižní časopisy, na které je nutno se odvolávat, jsou časopisy, do kterých je NESMÍRNĚ OBTÍŽNÉ protlačit nějakou studii. Studie, která se uchází o místo v takovém časopise, musí obsahovat VELMI DŮKLADNĚ, zhora, zdola, zleva, zprava, zepředu, zezadu ověřené a prověřené závěry, které se snaží tvrdit. Tyto závěry velmi kriticky hodnotí prověřené a renomované špičkové vědecké kapacity, jejichž nezávislost je pečlivě sledována. A ve většině případů je i přes sebevětší snahu vědců, kteří danou studii provedli, článek odmítnut a jsou vyžadovány další ověřující experimenty, aby mohl být do prestižního časopisu přijat. 
A čím je definována prestižnost časopisu? Mimo jiné tzv. impakt faktorem (mluvíme pak o impaktovaných studiích). To je číslo, které udává citovanost studií uvedených v daném časopise v posledních několika letech. To znamená množství studií uvedených v daném časopise, o které desetitisíce vědců po celém světě opírají své závěry ve svých studiích, aby měli své závěry dostatečně podpořené. Tito vědci se většinou v životě nesetkali s těmi, o jejichž závěry v impaktovaných časopisech se opírají. Z toho mimo jiné vyplývá, že námitky "tuhle studii s předem danými závěry si někdo zaplatil a objednal" jsou většinou absurdní, jelikož objektivní, impaktované studie zaměřené na předem daný výsledek, třeba v zájmu nějaké firmy, je prakticky nemožné "si objednat".
 
Abychom se vrátili k bylince X - kvalitní vědecká studie, o kterou se můžeme opřít, zkoumající bylinku X a tvrdící o bylince X nějaké tvrzení, bude publikovaná v prestižním vědeckém časopise. Samozřejmě nejsou jen prestižní a nekvalitní časopisy - mezi tím je zóna kvalitních, méně prestižních časopisů s mnoha a mnoha objektivními studiemi - do prestižních časopisů se zdaleka nedostanou všechny kvalitní studie. Je možné se do jisté míry odvolávat na impakt faktor časopisu (záleží na oboru, řekněme, že studie v časopisech o IF=2 a více mohou být objektivnější). Ale pokud je studie publikována v časopise s IF třeba menším, než 1, je vyšší riziko, že závěry studie mohou být nedostatečně podložené.
 
5) aby to nebylo tak jednoduché - Vědci ukázali (ve skutečně objektivní a impaktované studii), že bylinka X léčí Y. 
 
Bohužel, pro vědecky nevzdělaného člověka tohle ještě nutně nemusí znamenat, že si Y vyléčí bylinkou X. Pokud najdeme objektivní studii, která tvrdí, že bylinka X léčí Y, měli bychom si ji pročíst - přinejmenším její abstrakt, shrnutí, které je vždy uvedeno na začátku textu. Totiž většina studií ukazuje jen to, že když např. k buňkám (= buňkám ve zkumavce) přidali látku X, tak se v buňkách spravilo Y, případně studie ukazuje, že u myší s nemocí Y se po podání bylinky X nemoc zlepšila. Jenže je potřeba si uvědomit, že účinek látky X na izolované buňky ještě ani zdaleka neznamená, že látka X bude fungovat v celém lidském těle. V těle totiž látka X musí nejprve projít ústy, žaludkem, střevem, následně krví (nebo rovnou krví), čističkou cizích látek játry a ledvinami a setkat se s obrovským množstvím látek a buněk, s kterými se nesetkala v dané studii, tudíž v těle taky nemusí vyléčit zhola nic. V takovém případě Vám nezbyde nic jiného, než najít klinickou studii, která na lidech prokázala, že bylinka X vyléčila Y. A tu na 99% nenajdete. Nicméně, samozřejmě zároveň také není potvrzeno, že bylinka X nemoc Y nedokáže léčit (pokud nebyla provedena taková klinická studie). 
 
6) Shrnutí, návod a malinko politiky 
 
Nedivili bychom se, kdybyste propadli zoufalství, že prostě NEJDE na vlastní pěst najít objektivní informace o tom, zda bylinka X něco vyléčí.
A ano - je to opravdu těžké, mnohdy téměř nemožné. A proto buďte opatrní, na co se spoléháte, ověřujte si informace. Jedním ze způsobů, jak se přiblížit pravdě, je použít databáze vědeckých článků, například PubMed. Tam můžete vyhledávat hesla jako např. "cinnamon diabetes" a najdete mnoho článků. Článek má nejprve název, pak seznam autorů a následně detaily včetně zkratky názvu časopisu, stránek v časopisu, datum vydání atd. (např. Syst Rev. 2018 Jul 18;7(1):100). Myší najedete na název časopisu a uvidíte, že Syst Rev. znamená časopis Systematic Reviews. Dáte do vyhledavače "Systematic Reviews impact factor", a vidíte, že IF je kolem 7, tedy daný článek o skořici a diabetu BY MOHL být objektivnější.
 
Zdá se Vám to moc složité a moc práce? Jenže s účinkem látek na lidské tělo to je vždy moc složité, protože naše těla a buňky jsou extrémně složité a komplexní, a dobře podložená, jednoduchá odpověď neexistuje. Buďte tedy obezřetní, když Vám někdo bude tvrdit, že bylinka X něco umí vyléčit. Najde se spousta vykuků, kteří strčí kurkumu do tobolek a budou to prodávat jako zaručený lék na rakovinu střeva. Naštěstí, před takovými nás chrání Evropská Unie směrnicí Evropské Komise 1924/2006, která nařizuje, že při propagaci jakéhokoliv produktu jsou povolená jen oficiálně schválená zdravotní tvrzení v Evropském registru zdravotních tvrzení. Je jich obrovské množství a zároveň je jich nesmírně málo. 
 
Kupříkladu, látky v cejlonské skořici v experimentech vykazovaly různé účinky proti cukrovce, ale je jen dobře, že my nesmíme tvrdit, že lze skořicí léčit cukrovku. A ani si nemyslíme, že lze skořicí léčit cukrovku, protože ano, existují indicie, že by to mohlo být možné, ale jisté to prostě není. Máte-li cukrovku a skořice Vám chutná, užívejte ji kvůli její skvělé chuti a vůni. Kdo ví, možná Vám chutná proto, že Vám může pomoci :)
 
©2019 Pavel Bokvaj. Všechna práva vyhrazena. Šíření textu povoleno pouze vcelku, a to ve formě odkazu https://www.cejlonskekoreni.cz/prectete-si/zjistim-si--zda-me-to-opravdu-vyleci--jak-na-to/

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení